Hromosvod / bleskosvod - ochrana před bleskem
Hlavní a nejúčinnější ochranné opatření před hmotnými škodami tvoří systém ochrany před bleskem (LPS). Je obvykle složen ze dvou systémů: vnějšího a vnitřního systému ochrany před bleskem.
Vnější LPS- hromosvod
Je určen k zachycení úderu blesku (jímací soustavou) do stavby a bezpečného svedení bleskového proudu do země, kde pomocí uzemňovací soustavy dojde k rozptýlení bleskového proudu.
Tato část HROMOSVODU se skládá ze tří částí:
- JÍMACÍ SOUSTAVA – je část hromosvodu, která slouží k zachycení BLESKU. Na hromosvod může být použita soustava jímačů:
- tyčová soustava – hromosvod s touto jímací soustavou najdeme především na menších objektech,
- zavěšená lana – tento hromosvod můžeme nejčastěji vidět u rozvodů vysokého napětí,
- mřížová soustava – tato metoda jímací soustavy pro hromosvod je vhodná k ochraně rovinných ploch (podnikové haly, stadiony a pod.).
Poz.: často bývá jímací soustava pro hromosvod tvořena kombinací těchto soustav.
- SOUSTAVA SVODŮ - tato soustava svádí bezpečně bleskový proud do země. Aby pravděpodobnost vzniku škod následkem průchodu blesku byla co nejnižší, je třeba mezi místem úderu blesku a zemí, vytvořit více cest (paralelních svodů) pro svedení tohoto blesku do země. Délka těchto svodů / cest by měla být co nejkratší. Dále je třeba zajistit, řádné spojení k vodivým částem tak, aby blesk nepřeskakoval z jedné vodivé / kovové části na druhou, víc níže.
- UZEMŇOVACÍ SOUSTAVA - touto částí hromosvodu se rozplyne bleskový proud do země. Hromosvod, tedy jeho nadzemní část, je snadné zkontrolovat a případně opravit, ale uzemňovací soustavu pro hromosvod můžeme pouze zkontrolovat měřením a jejich opravy jsou spíše celkové rekonstrukce uzemňovací soustavy. Proto je třeba dbát na to, aby uzemňovací soustava byla řádně navržena a bezvadně provedena s použitím kvalitních materiálů.
Vnitřní LPS
- Svodiče bleskových proudů jsou přístroje, které mají za úkol rozdělit přepětí mezi jednotlivé póly, mezi kterými je svodič zapojen. Hromosvod bez svodiče bleskových proudů neochrání elektroinstalaci a spotřebiče v objektu.
- Svodiče přepětí slouží k ochraně spotřebičů před špičkami s nižší energií.
NĚCO KOLEM HROMOSVODU
Mnoho lidí se bojí toho, že hromosvod přitahuje blesky
Představte si dům s:
- kovový stožárem a anténou na střeše,
- plechovým hřebenem a plechovými závětrnnými lištami,
- pod střešní krytinou ukratý kovový rošt, coby nosná konstrukce pro sádrokarton,
- okapy ze střechy a jejich svody až k zemi,
- ve zdech domu uloženy elektrické rozvody,
- rozvody počítačové sítě a televizního signálu,
- topení.
Tyto části, ač plní svoji úlohu bezvadně, nejsou budovány pro to, aby se jednou staly hromosvodem.
Na tomto příkladu vidíme, že kovu, který nám může přitáhnout blesk na střechu máme na domě poměrně hodně. Pokud nainstalujeme hromosvod, přidáme střeše (respektive domu) jen zanedbatelné množství kovu navíc, jež sice může lákat blesk, ovšem je na tento blesk připravený a jeho ničivou sílu odvede mimo dům. Totéž se o ostatních kovových částech střechy říci rozhodně nedá, právě naopak.
Rozdíl mezi domem s hromosvodem a bez hromosvodu s neuspořádanou směsí kovových částí se projeví při zásahu bleskem tím, že bleskový proud sestupující po nespojité cestě instalací a prvků stavby, vytváří vodivé cesty přeskokem nebo v místech špatně vodivého spoje dochází k sršení, a to jsou místa, kde vzniká požár. Ale na domě, kde je SPRÁVNĚ navrhnut a instalován hromosvod, při zásahu blesku, dochází k rozdělení bleskového proudu do několika cest a k jeho bezpečnému svedení k zemi do zemniče, kde se bleskový proud rozplyne do země.
Z jakého materiálu mám chtít hromosvod?
V první řadě je měď. Měděné vodiče hromosvodů mají nejlepší vodivost a v závislosti na tom se nejméně zahřívají při průchodu elektrického proudu. Z tohoto důvodu jsou často využívány při instalaci hromosvodů na budovách z hořlavého materiálu. Použití měděných vodičů na hromosvod se musí zvážit z pohledu finančního a také chemického, jelikož měď reaguje s celou řadou látek a kovů.
Cenově a životností podobný materiál mědi je nerezavějící ocel. Je to ideální řešení na dlouhou dobu s tím, že pořizovací náklady jsou vyšší.
Poté co se v minulém století stala měď nedostatkovým zbožím, začala se na hromosvod používat pozinkovaná ocel. Tato byla snadno dostupná, a to i finančně.
V dnešní době se při výstavbě hromosvodu prosazují čím dál častěji slitiny hliníku především AlMgSi, který je lehký, velmi dobře tvarovatelný, má dobrou elektrickou vodivost a při dobrém zpracování má velmi dlouhou životnost.
Pozinkovaná ocel se stále používá převážně na uzemňovací soustavu. Zde je nutno použít kvalitní materiál s důkladným zinkováním (min. síla zinkování 70 micrometru), neboť špatně ošetřený materiál "zmizí" přibližně za deset let.